Co musí obsahovat pravidla pro oznamování?

Tyto prvky by měla obsahovat úprava

Úprava pro oznamovatele popisuje, jak se oznámení přijímá, kdo ho zpracovává a jaké kroky následují. Jádrem je interní postup pro oznámení: kdo může podat oznámení, jakým způsobem (písemně, ústně nebo na vyžádání v rozhovoru) a komu je určeno. Popisuje, kdo oznámení přijímá a posuzuje — obvykle určený funkcionář nebo nezávislé oddělení — a jak se chová důvěrnost identity oznamovatele. Mělo by v ní také být uvedeno, že oznamovatel obdrží potvrzení o přijetí do sedmi dnů a že se dozvídá do tří měsíců od tohoto potvrzení, co se s oznámením stalo nebo bude dít.

Úprava dále popisuje možnost podat oznámení, aniž by oznamovatel zveřejnil své jméno, i když v Česku není povinné tuto možnost nabízet. Další prvky často obsažené v úpravě: které záležitosti spadají pod úpravu, jak zůstane oznamovatel informován o pokroku, co se stane, je-li oznámení podáno také externě, a jak organizace postupuje v případě ochrany oznamovatele před poškozením. Úprava, která pouze uvádí poštovní schránku nebo e-mailovou adresu bez těchto prvků, nesplňuje zákonné požadavky.

Základ: článek 2 Zákona o ochraně oznamovatelů a článek 9 Směrnice

Tyto prvky vycházejí přímo z článku 2 Zákona o ochraně oznamovatelů, který stanovuje obsah interního postupu pro oznámení, včetně lhůty sedmi dnů pro potvrzení přijetí (odst. 2 písm. h) a lhůty tří měsíců pro informace o posouzení (odst. 2 písm. i). Toto ustanovení je českou transpozicí článku 9 směrnice (EU) 2019/1937, která členské státy zavazuje zajistit ve své národní legislativě stejné prvky — přijetí, zpracování a zpětnou vazbu v přiměřené lhůtě.