hlašovatel chce zůstat v anonymitě, ale potřebuji více informací, je to dovoleno

Kladení doplňujících otázek je přípustné i u anonymního hlášení

Ano, to je přípustné: kladení doplňujících otázek anonymním oznamovatelem je nezávislé na právu zůstat v anonymitě. Anonymita znamená, že identita oznamovatele není známa nebo se nezveřejňuje, nikoli že další kontakt není možný. V signalo.eu probíhá tento kontakt prostřednictvím kódu případu: oznamovatel se pomocí tohoto kódu vrací do prostředí pro hlášení, vidí otázku od zpracovatele a může na ni — stále anonymně — odpovědět. Není tedy potřeba jméno, e-mailová adresa nebo telefonní číslo, aby spolu zůstali v kontaktu ohledně obsahu hlášení.

Co není přípustné, je používat anonymitu jako výmluvu k tomu, aby se přesto ptali na identifikující údaje, nebo vytvářet dojem, že další informace lze poskytnout pouze v případě, že se oznamovatel identifikuje. Ptejte se proto na fakta, data, jména zúčastněných osob, dokumenty nebo svědky — to jsou běžné vyšetřovací informace — ale ne na to, kdo je sám oznamovatel, pokud se pro to nerozhodl. Pokud zaměstnanec během tohoto procesu ztratí kód případu, existuje samostatná cesta k obnovení přístupu k hlášení bez porušení anonymity. A protože se zákonná lhůta nepřestane počítat během kladení doplňujících otázek, je vhodné vědět kdy musí být oznamovatel informován o vyhodnocení.

Odkud to vyplývá: směrnice a povinnost mlčenlivosti

Směrnice (EU) 2019/1937 ponechává na členských státech rozhodnutí, zda budou anonymní hlášení vyžadovat či ne (článek 6), ale jakmile kanál pro hlášení usnadňuje anonymní hlášení — jak to dělá signalo.eu — nemění to nic na povinnosti mlčenlivosti týkající se identity oznamovatele vyplývající z článku 16 této směrnice. Tato mlčenlivost platí bez výhrad v celém průběhu, včetně kladení a zodpovídání doplňujících otázek. Zákon na ochranu oznamovatelů tyto principy rozpracovává pro českou praxi.