Co se rozumí porušením v zákoně o ohlašovatelích?

Porušování: porušení práva s veřejným zájmem

Za porušování se rozumí především podezření na porušení práva EU v jedné z oblastí, které uvádí směrnice (EU) 2019/1937, jako jsou finanční služby, praní peněz, bezpečnost produktů, bezpečnost dopravy, životní prostředí, veřejné zdraví, ochrana spotřebitele a ochrana osobních údajů. Zákon na ochranu oznamovatelů je však širší než pouze právo EU: zahrnuje také jednání nebo opomenutí, kdy je v sázce veřejný zájem — například nebezpečí pro veřejné zdraví, bezpečnost osob, poškození životního prostředí nebo nefunkčnost veřejné správy nebo podniku v důsledku porušení právního předpisu nebo vnitřního předpisu. Vždy jde o podezření na základě rozumných důvodů, nikoli o jistotu předem.

To, co obvykle nevzniká, je čistě individuální pracovní spor bez porušení právního předpisu nebo bez podílu na veřejném zájmu: nespokojenost s hodnocením, neshoda o změně funkce nebo osobní spor s nadřízeným. To může být relevantní jako hlášení nežádoucího chování — mobbing, zastrašování, diskriminace — ale v zákoně jde o samostatnou kategorii vedle porušování se svou vlastní pozicí v postupu. Oboje má místo v kanálu hlášení, ale rozdíl někdy určuje, jaká ochrana a jaká trasa platí.

Právní základ: články 2 a 5 směrnice a Zákona na ochranu oznamovatelů

Věcná oblast působnosti — oblasti práva EU, na které se směrnice vztahuje — je uvedena v článku 2 směrnice (EU) 2019/1937; definice, včetně toho, co se rozumí hlášením a porušením, jsou obsaženy v článku 5 téže směrnice. Česká implementace a širší výklad pojmu porušování, včetně jeho propojení s veřejným zájmem, se nachází v Zákoně na ochranu oznamovatelů.