Novinky a změny
Nové prováděcí akty, pokyny a stanoviska dohledových orgánů — a co to znamená v praxi.
Informování zaměstnanců o postupu pro hlášení v zahraničí: co je jinak?
Máte-li pobočky v několika zemích EU, liší se v každé zemi, jak a v jakém jazyce musíte zaměstnance o kanálu pro hlášení informovat. Tento článek shrnuje nejdůležitější rozdíly.
Více →Mohu informovat zaměstnance sám o systému oznamování?
Smíte zaměstnance sami informovat o kanálu pro hlášení; zákon neurčuje pevnou formu, ale vyžaduje, aby všichni znali systém a rozuměli tomu, jak a kde mohou hlásit.
Více →Změní se letos něco v informování zaměstnanců o postupu pro hlášení?
Základní povinnost informovat zaměstnance o kanálu pro hlášení zůstává letos nezměněna, ale existují vývoje, které mohou ovlivnit, co a jak komunikujete.
Více →Nejčastější chyba při uzavírání a zaznamenávání oznámení
Mnoho organizací uzavírá oznámení ústně a zapomene zdokumentovat odůvodnění. To ztěžuje prokázat, že bylo jednáno pečlivě a včas.
Více →Které dokumenty potřebujete, abyste umožnili anonymní hlášení?
Přehled dokumentů nezbytných k tomu, aby bylo anonymní hlášení skutečně možné, se zvláštním zaměřením na detail, který se u tohoto tématu nejčastěji přehlíží: jak je anonymita technicky a organizačně zajišťována.
Více →Jak dlouho trvá uzavření oznámení?
Neexistuje samostatná právní lhůta pro uzavření oznámení, ale uzavření spadá do lhůty tří měsíců pro zpětnou vazbu. Tento článek ukazuje, kde se v praxi doba trvání zasekává.
Více →Kolik stojí schvalovací proces s podnikovou radou?
Neexistuje pevná sazba pro schvalovací proceduru při nahlašovacím řádu: náklady závisí na interním času, případném externím poradenství a na tom, zda se o obsahu vede diskuse.
Více →Platí povinnost hlášení pro finanční podniky i s méně než 50 zaměstnanci?
Pro část finančního sektoru platí povinnost hlášení i s méně než padesáti zaměstnanci. Toto vysvětluje, odkud tato povinnost pochází a jak si ji ověříte pro vaši organizaci.
Více →Co se považuje za nežádoucí chování na pracovišti?
Nežádoucí chování na pracovišti se liší od porušování předpisů: tento článek vysvětluje, co do něj patří, a jakou cestu oznámení následuje.
Více →Co se stane, když identitu oznamovatele nechrání?
Pokud není identita oznamovatele řádně chráněna, může to vést ke ztrátě důvěry, ke snížení počtu podaných oznámení a k možné právní odpovědnosti. Rizika se vám zde předkládají věcně.
Více →Kdo smí zpracovávat oznámení: co je jiné v zahraničí?
Evropská směrnice stanovuje minimální požadavky na to, kdo smí zpracovávat oznámení, ale každá země EU si to vyplňuje po svém. Pro zaměstnavatele se sídly v několika zemích to znamená, že se pravidla mohou liší podle sídla.
Více →Mohu si sám pořídit souhlas pracovního výboru?
Postup získávání souhlasu pracovního výboru můžete absolvovat sami; článek ukazuje, jaké kroky to vyžaduje a kdy je vhodná podpora.
Více →Mění se letos něco na tom, kdo může zpracovávat hlášení?
Základní pravidlo pro nezávislého a nestranného zpracovatele zůstává stejné, ale jeho vnitrostátní provádění se v jednotlivých zemích může zpřísnit. Tento článek vysvětluje, co se mění a co se nemění.
Více →Nejčastější chyba při potvrzení přijetí do sedmi dnů
Mnozí zpracovatelé zaměňují zákonné potvrzení přijetí s názorem na oznámení. To je nejčastější chyba a takto se jí vyhnete.
Více →Jaké dokumenty potřebujete k jmenování nezaujatého zpracovatele?
Přehled materiálů potřebných k zajištění zpracovatele hlášení, s důrazem na bod, kde se nejčastěji chybuje: nezaujatost.
Více →Jak dlouho trvá zavedení systému pro oznamování porušování?
Od rozhodnutí k fungujícímu kanálu pro hlášení: přehled kroků, které zabírají čas, indicikace doby trvání a okamžiky, kdy se v praxi projekt zpomaluje.
Více →Jaké jsou náklady na informování zaměstnanců o postupu hlášení?
Přehled nákladových položek spojených s informováním zaměstnanců o kanálu pro hlášení, od jednorázové sady informací až po opakované interní pracovní hodiny.
Více →Platí povinnost hlášení také pro obce a další veřejné organizace?
Veřejné organizace podléhají jiným pravidlům než podniky: prahová hodnota padesáti zaměstnanců se na ně obvykle neuplatňuje stejným způsobem. Tento článek vysvětluje, co to znamená pro obce, kraje a další veřejné zaměstnavatele.
Více →Co dělat, když přijde oznamovatelská zpráva?
Jakmile přijde oznamovatelská zpráva, rozhodující je především to, co uděláte a co neuděláte v prvních dnech: registraci a potvrzení, ale ještě ne vyhodnocení. Tento článek vysvětluje postup.
Více →Co se stane, pokud nebudu informovat zaměstnance o proceduru hlášení?
Kanál pro hlášení, který zaměstnanci neznají, nefunguje. Tento článek vysvětluje, jaké to má následky a jak to jednoduše napravit.
Více →Souhlas pracovního nebo zaměstnaneckého orgánu v zahraničí: co je jinak?
Máte-li sídla ve více zemích EU, liší se v jednotlivých zemích, zda a jak orgán pracovníků vyslovuje souhlas s postupem hlášení. Tento článek vysvětluje, kde se tyto rozdíly nacházejí a na co se můžete ptát.
Více →Mohu řešit nahlášení sám?
Zákon neurčuje, kdo nahlášení řeší, ale stanovuje, že tato osoba musí být nestranná. Tento článek ukazuje, kdy je vlastní řešení praktické a kdy má smysl svěřit to třetí straně.
Více →Změní se letos něco na povinnosti oznamovatelů?
Přehled toho, jak si jako zaměstnavatel ověříte, zda se letos mění povinnost oznamování, a jak si to včas všimnete bez nutnosti sami sledovat právní předpisy.
Více →Nejčastější chyba při poznávání odvetných opatření vůči oznamovateli
Zaměstnavatelé často věnují pozornost pouze velkým, viditelným formám odvetných opatření, jako je propuštění. Právě menší, postupné signály tak zůstávají bez povšimnutí.
Více →Jaké dokumenty potřebujete pro systém oznamování?
Přehled dokumentů, které patří k vypracování a přijetí systému oznamování, a proč je v tomto případě nejdůležitější datum přijetí.
Více →Jak dlouho trvá proces souhlasu podnikového sněmu?
Na souhlas podnikového sněmu s postupem pro hlášení nejsou stanoveny žádné zákonné lhůty, ale v praxi trvá tento proces obvykle několik týdnů až několik měsíců. Vysvětlujeme, kde se často objevují problémy.
Více →Jaké jsou náklady na outsourcing zpracování hlášení?
Zaměstnavatelé se často ptají, jaké jsou náklady na outsourcing zpracování hlášení externí straně. Tento článek vysvětluje, odkud se částka pochází a jaké volby určují cenu.
Více →Počítá se prahová hodnota padesáti zaměstnanců pro každou společnost nebo pro celou skupinu?
V případě skupiny s více společnostmi s ručením omezeným není hned jasné, zda se povinnost hlášení vztahuje na každou právnickou osobu nebo na celek. Tento článek vysvětluje, na co si musíte dát pozor.
Více →Kdo se počítá do prahu padesáti zaměstnanců?
Hranice padesáti zaměstnanců určuje, zda je kanál pro hlášení povinný, ale kdo přesně se počítá, není vždy samozřejmé. Tento článek vysvětluje, které zaměstnance se počítají a kde obvykle vzniká nejistota.
Více →Co se stane, když nezajistím souhlas odborné rady?
Zavedení postupu pro oznamování bez souhlasu odborné rady může učinit postup neplatným. Tento článek vysvětluje, co to konkrétně znamená a jak se tomu vyhnout.
Více →Systém hlášení v zahraničí: co se liší v jednotlivých zemích EU?
Směrnice EU stanovuje minimální rámec, ale každá země ji implementuje vlastní legislativou. Tento článek ukazuje, kde se obvykle nacházejí národní rozdíly a co to znamená, pokud máte pobočky v několika zemích EU.
Více →Mohu si zprávu sám zavřít?
Zavření a zaznamenaní zprávy si ve většině případů můžete provést sami; zákon nevyžaduje zapojení externí strany, ale vyžaduje pečlivý a dohledatelný spis.
Více →Může zaměstnanec podat hlášení také ústně?
Kanál pro hlášení musí umožňovat nejen podání zprávy písemně, ale také ústně. Zde se dozvíte, co to znamená v praxi a na co si jako zaměstnavatel musíte dát pozor.
Více →Nejčastější chyba při ochraně identity oznamovatele
Při řešení oznámení často dochází k porušení důvěrnosti z jednoduchého důvodu: příliš mnoho lidí ví příliš mnoho. Tento článek ukazuje, kde se to pokazí a jak se tomu vyhnout.
Více →Jaké dokumenty potřebujete, abyste informovali zaměstnance o postupu pro hlášení?
Přehled materiálů, které zaměstnanci potřebují, aby poznal a využíval postup pro hlášení, se zvláštním důrazem na detail, který určuje důvěru v kanál.
Více →Od kterého okamžiku běží lhůta tří měsíců?
Tříměsíční lhůta pro poskytnutí informací oznamovateli nezačíná od samotného hlášení, ale od pevně určeného okamžiku. Tento článek vysvětluje, který okamžik to je, a kde se v praxi věci komplikují.
Více →Kolik stojí důvěrná osoba pro nežádoucí chování?
Důvěrná osoba není pevná částka, ale součet hodin, sazby a voleb. Tento článek vysvětluje, odkud náklady pocházejí a co je určuje.
Více →Platí oznamovací povinnost pro můj sektor i pod 50 zaměstnanci?
Pro řadu sektorů platí oznamovací povinnost nezávisle na počtu zaměstnanců. Tento článek vysvětluje, které sektory se to týká, a jak si to můžete ověřit pro vaši organizaci.
Více →Kdo smí v naší společnosti zpracovávat hlášení o porušeních?
Zákon nepředpisuje konkrétní funkční titul, ale vyžaduje, aby osoba zpracovávající hlášení byla nestranná a neměla střet zájmů s daným hlášením. Tento článek vysvětluje, co to znamená v praxi.
Více →Jaké jsou důsledky, pokud nemám proceduru pro oznamování porušování zákona?
Zaměstnavatelé, kteří jsou povinni mít kanál pro oznamování porušování zákona a toto neuspořádají, čelí rizikům na více úrovních: dohled, zaměstnanci, kteří se obrátí na externí orgány, a napjatý vztah s radou zaměstnanců.
Více →Musí mít každá jednotka v jiné zemi EU svůj vlastní kanál pro hlášení?
Evropská směrnice o ochraně osob oznamujících porušování práva se uplatňuje v celé EU, ale každá země ji implementovala svým vlastním způsobem. Pro podniky se sídly v několika zemích to znamená: jeden centrální kanál je často možný, samotnou povinnost si ověřujete podle jednotlivých zemí.
Více →Mohu si sám vytvořit postup pro podávání zpráv?
Zákon nepředepisuje pevnou formu postupu pro hlášení, ale vyžaduje několik prvků, které v něm musí být obsaženy. Tento článek ukazuje, co si můžete regulovat sami a kdy je právní porada rozumná.
Více →Návrh zákona o důvěrné osobě: co se letos mění?
Přehled návrhu zákona na zavedení povinného důvěryhodné osoby: co návrh obsahuje, jaký je jeho stav a co to znamená vedle vašeho kanálu pro hlášení porušení.
Více →Nejčastější chyba při umožňování anonymního hlášení
Mnoho zaměstnavatelů nabízí anonymní hlášení, ale neúmyslně ohrozují anonymitu. Tento článek ukazuje, kde dochází k chybám a jak se jim vyhnout.
Více →Jaké dokumenty potřebuje podnikový sbor pro souhlas s postupem hlášení?
Přehled dokumentů, které předkládáte odborné radě zaměstnanců ke schválení postupu hlášení, a nejčastěji se vyskytující chyba.
Více →Jak dlouho trvá zpracování hlášení?
Zákon stanovuje dvě pevné lhůty: sedm dní na potvrzení přijetí a tři měsíce na informaci o šetření. Co poté následuje, závisí na konkrétním případu.
Více →Kolik stojí kanál pro hlášení porušování právních předpisů?
Náklady na kanál pro hlášení se liší podle organizace. Tento článek vysvětluje, jaké volby určují cenu a kde najdete konkrétní sazby.
Více →Platí povinnost hlášení i v případě, že mám méně než 50 zaměstnanců?
Práh padesáti zaměstnanců je hlavním pravidlem, ale v řadě sektorů platí povinnost zřízení kanálu na hlášení nesrovnalostí bez ohledu na počet zaměstnanců. Přečtěte si, kdy to platí pro vaši organizaci.
Více →Během kolika dnů musím potvrdit příjemství hlášení?
Zákon dává zpracovateli sedm dní na odeslání potvrzení o přijetí oznamovatelům. Tento článek vysvětluje, co přesně tato lhůta znamená a na co si musíte dát pozor.
Více →